Územně plánovací podklad
obce
Chraberce
(Průvodní zpráva)

Objednatel:
Zpracovatel:

Okresní úřad Louny referát regionálního rozvoje
ICO: 080 446
Ing. arch. Jitka Fikarová
Balbínova 9, Ústí nad Labem
IČO: 120 362 26

Autorský kolektiv:
Ing. arch. Jitka Fikarová
Ing. Vlastimil Brabec -
inženýrské sítě

Termín zpracování: prosinec 2001



pict0.jpg

Obsah textové části:

Základní údaje str. 1 - 2
Zadání a cíle dokumentace str. 1
Podklady str. 1
Vymezení řešeného území str. 1
Zájmové území a širší vztahy str. 1 — 2
Demografické předpoklady a bytový fond str. 2
Přírodní podmínky a krajinná ekologie str. 2 - 5
Geologická charakteristika území str. 2
Geomorfologie str. 2 - 3
Klimatologie str. 3
Krajinná ekologie, ochrana přírody str. 3
Systém ekologické stability str. 3 - 4
Zeleň zastavěného území str. 4
Nerostné suroviny str. 4
Radonové riziko str. 5
Sesuvná území str. 5
Životní prostředí str. 5 - 6
Ovzduší str. 5
Voda str. 5
Skládky, odpady str. 6
Hluk str. 6
Kulturně historické hodnoty v území str. 6 - 7 Historie str. 6
Nemovité kulturní památky str. 6
Ochrana kulturně historických hodnot v území str. 7
Ekonomická základna str. 7 - 9
Zemědělství str. 7
Zemědělský půdní fond str. 7 - 8
Řemesla a služby str. 9
Kamenolom str. 9
Občanská vybavenost a rekreace str. 9 - 10
Školství, sociální a zdravotní péče str. 9 - 10
Veřejná správa a služby str. 10
Kultura a tělovýchova str. 10
Obchod, služby, veřejné ubytování str. 10
Urbanismus a architektura str. 10 - 11
Urbanistická a architektonická charakteristika obce str. 10 - 11
Doprava str. 11 - 13
Území v dopravním systému
Vnější silniční síť str. 12
Místní komunikační síť str. 12
Ostatní dopravní síť str. 12 - 13
Klidová doprava str. 13
Hromadná doprava osob str. 13
Hlukové vlivy dopravy str. 13
Vodní hospodářství str. 14 - 17
Odtokové poměry str. 14 - 15
Zásobování pitnou vodou str. 15 - 16
Kanalizace str. 17
Energetika str. 17- 20
Zásobování elektrickou energií str. 17 - 18
Zásobování plynem str. 18 - 19
Ostatní „produktovody“ str. 19
Zásobování teplem str. 19
Spoje a spojová zařízení str. 19 - 20
Limity využívání území dle zvláštních předpisů str. 20 - 23
Doporučení pro návrh str. 23 - 24
Zásady architektonického utváření venkovských staveb str. 24—25
Dokladová část
Obsah grafické části:
Měř. 1 : 10 000 1 - Širší vztahy
2 - Inženýrské sítě - širší vztahy
Měř. 1 : 2 000 3 - Základní urbanistický výkres
4 - Inženýrské sítě
5 — Problémový výkres

Územně plánovací podklad Chraberce
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Zadání a cíle
Zpracování územně plánovacího podkladu pro obec Chraberce zadal Okresní úřad v Lounech, referát regionálního rozvoje, z důvodu absence podrobnější územně plánovací dokumentace pro území obce. Obec Chraberce je součástí území, řešeného platným územním plánem sídelního útvaru Louny z r. 1989 (Ing. arch. V. Krejčí). V podrobnosti územního plánu (měř. 1: 10.000) je však obec řešena spíše schematicky. Od r. 1990 jsou Chraberce samostatnou obcí, která hledá své místo a uplatnění v jiných ekonomicko-sociálních podmínkách, než jaké panovaly v době zpracování územního plánu.
Účelem dokumentace je popsání a zmapování současného stavu včetně limitů využívám území a případných střetů zájmů na území obce.
Podklady
Pro území obce platí územní plán SU Loun z r. 1989. Závazná územně plánovací dokumentace vyššího stupně není zpracována.
Území obce se dále týkají následující zpracované územně technické podklady:
• Lokální systém ekologické stability pro k.ú. Chraberce (TERPLAN as., Praha, 1992)
• ÚTP nadreg. a reg. ÚSES ČR (Bínová, Culek, 1996)
• Registr sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací. Oblast severní Čechy - západ. Okres Louny (Geofond CR, 2000)
• Registr nerostných surovin (Geofond ČR, 1999)
• Mapy ložiskové ochrany. Chomutovská část. Okres Louny (MZP ČR Geofond ČR, Praha 1996)
• Regionální surovinová studie okresu Louny (MŽP ČR Geofond ČR, Praha 1996)
• Studie rekultivace kamenolomu Chraberce (ZSS Liberec, 1975)
• Vodovodní přivaděč - Chožov - Chraberce - jednost. projekt SMD Družba Liberec
Podkladem pro grafickou část dokumentace jsou katastrální mapy 1: 2000 a základní mapa CR v měř. 1: 10.000.
Vymezení řešeného území
Uzemní vymezení obce je dáno působností Obecního úřadu Chraberce, spravujícího
katastrální území Chraberce o rozloze 3 68.03 ha.
Obec sousedí:
• na severu s k.ú. Mnichov, Charvátce a Mnichovský Týnec,
• na západě s k.ú. Mnichovský Týnec a Chožov
• na jihu s městem Louny, resp. jeho částmi Nečichy a Vršovice
• na západě s k.ú.Raná
Zájmové území a širší vztahy
Obec leží ve východní části okresu Louny, v malebné krajině CHKO Českého středohoří. Jediný dopravní spoj tvoří komunikace III. třídy 11112495 z Loun na Mnichovský Týnec a Libčeves.
Administrativně se obec nečlení na další části. Chraberce jsou sídlem obecního úřadu; sídlem stavebního, matričního i finančního úřadu pro řešené území je okresní město Louny. Přirozená vazba obce na okresní město je dána kromě administrativního propojení nutnou vyjížďkou obyvatel za prací a vybaveností.
Obec prošla procesem transformace zemědělství, které je hlavní místní ekonomickou základnou území. Privatizace zemědělské půdy a obnova některých drobnějších zemědělských usedlostí se odráží na vzhledu a chodu obce. Zcela zlikvidovaný je však bývalý velkokapacitní kravín na jihozápadním okraji obce a živočišná výroba v obci se omezuje na drobnou domácí držbu. Pouze malá část původních objektů je opuštěna.
Severně od obce je v provozu rozlehlý kamenolom firmy Tarmac Severokámen as., Liberec, kde je postupně odtěžován vrch Týnecký chlum. Přesto, že těžba stavebního kamene (čedič) je provázena hlukem a je v přímém kontaktu s lokálním biokoridorem, nevyskytly se proti ní žádné protesty místních obyvatel.
Je zachováno původní prostorové uspořádání obce, založené na drobné zemědělské držbě a venkovském charakteru jednotlivých stavení.
Demografické předpoklady a bytový fond
Obec má v současné době 141 obyvatel.
Nejvíce obyvatel měla tato vždy česká obec v r. 1930 — celkem 319. Dlouhodobý úbytek obyvatel je v posledních letech zastaven, více než 50% obyvatel tvoří obyvatelé v produktivním věku a mládež.
Značná část obyvatel dojíždí za prací do nezemědělských resortů (Louny, Počerady).
V obci je celkem 62 domů, z toho 47 obydlených. Většina objektů pochází z dob před r. 1930. Jedná se vesměs o rodinné domy a drobné usedlosti. Z pozdější doby jsou pouze dva bytové domy a dvě nebo tři novostavby rodinných domů v jižní části obce.
Stavební fond, který evidentně dlouhodobě chátral, je v posledním desetiletí postupně s různými úspěchy renovován.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY (stávající stav přírodních složek v území)
Geologická charakteristika území
Řešené území leží v typu A. 1. - velmi teplých nížin s doubravami na černozemích a v podtypu A. 1.6. - ploché tabule.
Geologický podklad je tvořen téměř výhradně vrstvou slínovců a jílovitých vápenců. Tímto slínovým souvrstvím vzniklým v mezozoiku následně v tercieru prorazilo několik čedičových kup a kuželů (Týnecký chlum, Chožovská hora, Peklo, Syslík). V kvartéru pak byly nivy místních potoků (Dobročka, Chožovský potok) obohaceny fluviální a deluviální o hlinito- písčitými sedimenty.
Geomorfologie
Území se nalézá v pahorkatině Břvansko - Litoměřického středohoří v severní části okresu Louny. Nejnižší bod území se nalézá jižně od obce na hranicích s k.ú Chožov a Nečichy (225 m n.m.). Nejvyšším bod tvoří severně položený vrch Oblík na hranici s k.ú. Mnichov (509 m n.m.). Dalšími výraznými výškovými body jsou vrchy Srdov (482 m nm.) a Brník (471 m nm.). Vrch Týnecký chlum (původně 430 m nm) je odtěžen. Terén je zvlněný, svahy jsou mírné až prudké, na úbočí vrchů příkré.
Klimatologie
Celé řešené území se nachází v klimatickém regionu kód Č. 1, Ti, teplý, suchý s roční sumou teplot nad +10°C, s průměrnou roční teplotou 8-9 °C, s průměrným ročním úhrnem srážek do 500 mm. Charakteristické jsou mírné zimy s mrazivými dny v období od konce října do konce dubna. Sníh o výšce pokrývky do 15 až 20 cm leží nejvýše 5 až 6 týdnů. Relativní vlhkost je nízká (v zimních měsících cca 85%, v červenci 65%). Převažuje západní, severozápadní a jihozápadní proudění. Vítr nebývá silný. Časté je bezvětří (cca 15% dní v roce).
Krajinná ekologie, ochrana přírody
Celé katastrální území Chraberce leží uvnitř Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Většina ploch spadá do IV. zóny ochrany CHKO, při severozápadní hranici je část území v I. zóně ochrany (jedná se o svahy vrchů Brník, Srdov a Oblík).
Vrch Oblík (čedičový kopec) je od r. 1967 vyhlášen jako národní přírodní rezervace. Území NPR o rozloze 20,5 ha spadá do k.ú. Raná a k.ú. Mnichov. Jediným povoleným přístupem na Oblík je cesta z Chraberec ze sedla mezi Srdovem a Oblíkem. V prostoru NPR se vyskytují zejména chráněné rostliny, mezi které patří např. osíř stepní (kriticky ohrožený), kavil chlupatý, kavil ivanův, kavil tenkolistý, koniklec luční, bělozářka liliovitá, hlaváček jarní, kozinec dánský a tařice skalní. Z živočichů se vyskytují ještěrky, užovky, strakapoud prostřední nebo dudek chocholatý.
V řešeném území nejsou registrované významné krajinné prvky. V blízkém okolí jsou však dlouhodobě evidovány a chráněny některé plochy zvýšené ekologické hodnoty. Jde o lokality:
• vrchy Oblík-Srdov
• Týnecky chlum
• Peklo - Chožovská hora
• Trhlávek
Přesto, že území zahrnuje ekologicky cenné úpatí kopců s významnou teplomilnou vegetací, celkově je na hranici ekologické stability. Příčinou je vysoké procento zornění, rozsáhlé zábory pro kamenolom a nulová lesnatost.
Vrchy Oblík, Srdov a Brník vytvářejí na severozápadním okraji katastru obce neopakovatelné panorama a umocňují estetickou a rekreační hodnotu území. Pozitivním jevem v krajině je v této části zachované terasovité uspořádání menších ploch orné půdy. Hrany teras s kamennými snosy jsou porostlé přírodě blízkou zelení a jsou útočištěm drobné zvěře. Jižní část území je rovinatější a intenzivně zemědělsky obhospodařovaná. V tomto území výraznější linie a plochy přírodě blízké zeleně chybí.
Systém ekologické stability
Podle UTP nadreg. a reg. USES ČR (Bínová, Culek 1996) jsou úpatí vrchů v severozápadní části území součástí nadregionálního biocentra č.18 (resp. č. 43) stepních společenstev Oblík — Raná, které je součástí nadregionálního biokoridoru K21 teplomilných doubrav Oblík, Raná — Sebín — Pochvalovská stráň. K nadregionálnímu biokoridoru je navrženo k vymezení ochranné pásmo, sahající do vzdálenosti cca 2 km od osy biokoridoru. Toto ochranné pásmo, ve kterém jsou chráněna všechna stávající cenná společenstva shodná se společenstvy biokoridoru, zahrnuje celé řešené území.
Pro území obce je zpracován lokální systém ekologické stability (TERPLAN Praha, 1992). LSES neobsahuje vymezení nadregionálního biokoridoru K21. Na území obce jsou evidovány následující lokální biocentra a biokoridory (viz zákres ve výkresu č, 1 Širší vztahy):

• Lokální biocentrum č.44 - Týnecký chlum, původně funkční, ohrožené postupem kamenolomu Chraberce. Po ukončení těžby se předpokládá asanace a rekultivace prostoru lomu výsadbou zeleně. Doporučuje se posílení podílu dubu a omezení expanze akátu.
• Lokální biokoridor „Do Pekla“ spojující biocentra 43 (18) a 44. Biokoridor je částečně funkční, z části je třeba jej vybudovat. Severní úsek biokoridoru ze Srdova a Brníku na Týnecký chlum je veden mimo řešené území. V jižní části pokračuje v řešeném území funkční část biokoridoru po xerotermní mezi s křovinami, překračuje ornou půdu a vstupuje do oblasti Pekla v sousedním k.ú. Chožov. Nutné je založení nefunkční, resp. neexistující části biokoridoru na orné půdě v nejjižnějším úseku trasy. Jedná se o 15 m široký pás, který má být vyjmut z obhospodařování a osázen vhodnou vegetací. Může být vysazována lípa, javory, habry a další listnaté domácí stromy a keře. Zábor ZPF pro potřeby LSES je minimální a činní cca 0,3 ha.
Zeleň zastavěného území
Veřejná zeleň v obci je představována parkovými úpravami uvnitř zastavěného území. Podél průjezdné obslužné komunikace, která zároveň tvoří centrum obce, jsou sporadicky vysázeny stromy, především ne příliš vhodné jehličnany. Travnaté pásy podél komunikací jsou většinou upravovány, stejně tak některé předzahrádky. Příjemnými travnatými plochami se soliterními listnáči jsou lemovány přístupové komunikace v jižní části obce. Pouze v jihozápadní části obce a kolem hřiště se nacházejí neudržované, ruderální plochy.
Vhodné je postupné omezování výsadby jehličnatých dřevin, pro nové výsadby lze zejména doporučit lípu, javory, duby, jasan, případně ozdobné druhy stromů a keřů - například platany, jírovce, šeříky, jasmín, zlatý déšť‘. Zcela nevhodné jsou smrky. (Smrk vyžaduje chladnější, vlhké stanoviště. Nesnáší oxidy síry.) Rovněž nevhodné jsou thuje, cypřiše a juniperusy.
Vyhrazenou (k určitým účelům) zeleň v obci představuje travnaté hřiště vybudované na stráni východně nad obcí. Okolí hřiště vyžaduje údržbu.
Zeleň výrobní sféry se v území nevyskytuje. Devastovaný prostor bývalého, nyní zbořeného kapacitního kravína v jižní části obce je bez vysoké zeleně. Případná obnova kravína či jiné živočišné nebo jiné výroby vyžaduje výsadbu ochranné obvodové zeleně.
Zahrádkářské kolonie v obci nejsou.
Nerostné suroviny
V řešeném území se nachází ložisko čediče č. B3 020200. Dobývací prostor č. ‘700266 firmy Tarmac Severokámen as., Liberec o celkové ploše 11.20 háje částečně v k.ú. Chraberce — 5.8 ha, částečně v k.ú. Mnichovský Týnec — 5,3 ha. V lomu od r. 1962 probíhá povrchová těžba stavebního kamene (čedič).
Radonové (radiační) riziko
Radonové riziko řešeného území je nízké a nevyžaduje speciální protiradonové úpravy obytných staveb.
Sesuvná území
Při hranicích k.ú. Chraberce je Geofodem CR ke dni 31. 10. 2000 evidováno několik potencionálních sesuvných území. Jedná se o potencionální sesuv:
• Č. 522 (Chraberce — 1,48 ha)
• Č. 523 (Chraberce — 1,39 ha)
• Č. 524 (Chraberce — 2,91 ha)
• Č. 518 (Chožov — 12,04ha)
• Č. 525 (Chožov — 2,91 ha)
V okolí je dále evidováno aktivní sesuvné území na rozhraní k.ú Mnichovský Týnec a k.ú. Charvátce Č. 469 (viz zákres ve výkresu č. 1 Širší vztahy).
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Ovzduší
Znečištění ovzduší způsobují vzdálenější zdroje znečištění, zejména Počerady a lounské výtopny. Uplatňují se však i vlivy z Prunéřova, Ledvic a Chemických závodů Litvínov. Pro řešené území nejsou k dispozici přímá měření. Podle Atlasu životního prostředí však znečištění ovzduší oxidy síry činí 50 až 70 JLg.m3 ročního průměru. Hygienická norma dle Opatření FV ŽP z 1. října 1991 připouští max. 60 ig.m3.rok. Znečištění ovzduší oxidem siřičitým dosahuje nejvyšších hodnot v zimních měsících.
Znečištění ovzduší řešeného území polétavým prachem dosahuje dle téhož zdroje až 80 .tg.m3 v ročním průměru. Průměrná roční limitní hodnota dle Opatření FV ŽP z 1. října 1991 je 60 tg.m3.rok. Na prašnosti se podílí nadměrné rozlohy orné půdy a kamenolom.
Rozptylové podmínky odpovídají typu “pahorkatina“. Rozptyl příměsí je velmi vysoký, inverzní situace nastávají řídce. Případné inverze nejsou dlouhotrvající ani intenzivní.
Celé řešené území leží v pásmu imisního ohrožení lesů C, což znamená, že dožití smrku je zde 60 let od počátku působení imisního přetížení.
Voda (jako složka ŽP)
Řešené území je odvodňováno do Ohře Chožovským potokem.
Slíny, tvořící geologický podklad území, jsou málo vodopropustné. Z tohoto důvodu trpí svažité partie odtokem a přesušováním a v rovinách vznikají krátkodobě převlhčované plochy i trvalejší podmáčeniny. Tato skutečnost vedla k vybudování rozsáhlých odvodňovacích systémů v jinak hydrologicky deficitní oblasti. Tím utrpěl charakter jednotlivých podpovodí uvedených potoků. Toky jsou nyní zcela nepřirozené. Voda, znečištěná splachy z polí, je přiváděna v melioračních kanálech do potoků bez dostačujícího břehového doprovodu, se sníženou samočistící schopností.
Podzemní vody jsou ve značných hloubkách a hydrologický charakter povrchových vrstev půdního profilu neovlivňují.
Skládky, odpady
V k.ú. Chraberce není žádná řízená skládka. V pasportizačních kartách Okresního úřadu Louny (1NGEO, s.r.o. Ústí n. Labem, 1995) jsou však evidovány tyto divoké skládky:
č.63 (plocha 1250 m2 - stavební suť, TKO, zemina) — divoká skládka u polní cesty. Skládkování je ukončeno, zarostlá ruderální vegetací, v okolí hromady kamene z polí.
č.61 (plocha 1500 m2 — škvára, stav, suť, TKO) divoká skládka u účelové cesty kamenolomu vedle vodní plochy. Skládka je aktivní, odpad je rozhrnován traktorem s radlicí.
č.401 (plocha ‘750 m2 - stavební suť, TKO) — skládka na jihovýchodním okraji obce. Skládkování je ukončeno.
V území se dále při polních cestách nalézají stohy slámy a hnojiště.
Produkce komunálních odpadů není velká a je likvidována pravidelně svozem. Svoz provádí Technické služby města Most jednou za čtrnáct dní. Jsou používány popelnice o objemu 110 litrů. Dvakrát do roka je prováděn svoz velkoobjemového a tříděného odpadu.
Odpad z drobné živočišné výroby je provozován klasickým, stelivovým způsobem a likvidován rozvozem na pole. Obaly od postřiků, pneumatiky a jiné odpady nebezpečné životnímu prostředí likvidují jednotliví producenti podle vlastních plánů odpadového hospodářství. (Obaly obvykle vracejí u dodavatele a mají smlouvy s organizacemi, zabývajícími se likvidací nebezpečných odpadů.)
Hluk
Významným zdrojem hluku v řešeném území je kamenolom, situovaný severovýchodně nad obcí. Hluk způsobují jednak komorové odstřely, jednak provozy spojené s manipulací a tříděním kamene. Měření hluku není k dispozici.


KULTURNĚ HISTORICKÉ HODNOTY V ÚZEMÍ
Historie
Přesné datum vzniku obce není zjištěno. V listině vzniklé mezi léty 1100—1107 se konstatuje, že Vršovec Nemoj, zavražděný r. 1088, daroval vesnici kostelu v Praze na Vyšehradě. (Jméno Chrabérce je pravděpodobně odvozeno od slova „chrabřec“, což vyjadřovalo udatného muže.) Vyšehradské kapitule patřily Chrabérce až do husitských válek. R. 1437 je nechal zapsat král Zikmund svému bývalému vojenskému protivníkovi Jakoubkovi z Vřesovic. V r. 1544 koupilo obec od Vřesovců město Louny. O tři roky později ji ovšem Ferdinand I. za účast v protihabsburském odboji městu zabral, aby ji posléze, v r. 1561, zpátky prodal za 800 kop jako zádušní zboží na údržbu městských kostelů. Z té doby jsou proto v lounských účetních knihách zachycena jména sedláků, kteří Lounům platili poplatky.
Ke druhé konfiskaci došlo po Bílé hoře, kdy všechny statky Lounských koupil za 50 tisíc kop hrabě Volf Ilburk z Vřesovic. Lounům pak byly Chraberce vráceny natrvalo v r.1684.
V roce 1990 se Chraberce od Loun oddělily a jsou samostatnou obcí.
Nemovité kulturní památky
Na území obce nejsou podle státního seznamu nemovitých památek evidovány žádné památky. V centru stojí drobná barokní kaple a socha Panny Marie z r. 1726 a pomník obětem světové války.

Ochrana kulturně historických hodnot v území
Kulturní hodnota obce spočívá zejména v dosavadním zachování původního vesnického charakteru jednotlivých staveb i celkového měřítka sídla. Pozitivní je obnova provozu drobných hospodářských usedlostí, posilování rezidenční funkce obce i postupná obnova jednotlivých stavení. Při úpravách domů by však měly být respektovány zásady, podle kterých byla obec vystavěna, např. orientace štítů do ulice, respektování výškové hladiny do max. 2,5 podlaží a použití sedlové střechy se sklonem min. 35°. Důležitými prvky jsou okenní a dveřní otvory, které by svými rozměry a členěním rovněž měly respektovat původní tvarosloví.
EKONOMICKÁ ZÁKLADNA
Zemědělství
Zemědělství bylo a zůstává ekonomickou základnou řešeného území.
Většina ploch ZPF (celkem 273 ha orné půdy) patří soukromníkům, pouze cca 4,5 ha je dosud v majetku Pozemkového fondu CR a je státem pronajímáno jednotlivým hospodářům. V obci jsou v provozu dva menší statky - p. Toman Miroslav v č.p. 1 a p. Toman Miloš v č.p.4, kteří hospodaří na cca 65ha. Ostatní plochy jsou obhospodařovány zčásti rolnickým družstvem Dobroměřice, zčásti p. Ditrichem z Malešic. Rostlinná výroba je zaměřena výhradně na obiloviny, částečně jsou sety jetelotravní směsky a Vojtěška. Na území obce nejsou žádná zařízení pro skladování či zpracování obilovin, úroda je odvážena do výkupu v Lounech.
Živočišná výroba v obci je omezena na drobnou domácí držbu. Je chován menší počet hospodářských zvířat (prasata, skot i koně) pro vlastní potřebu. Drobná držba je téměř v každém č.p. Velkokapacitní kravín v jižní části obce je bez náhrady zbořen. V posledních letech jsou na úbočích Srdova a Brníku přibližně 2 měsíce v roce paseny „kočující ovce‘. Jedná se o stádo cca 50 kusů ovcí, které je v letních měsících volně ustájeno pod širým nebem v krajině. Firma je z Klášterce nad Ohří.
Žádné z místních hospodářství nemá stanoveno ochranné pásmo a nepředpokládá se jeho vyhlášení. Pro živočišnou výrobu v soukromých hospodářstvích platí omezení, aby na hranicích pozemku nedocházelo k překročení hygienických limitů. Konkrétní počet chovaných kusů dobytka závisí na způsobu chovu, případně na technickém odizolování emise (většinou půjde o emisi pachovou). Chov dobytka v zastavěné části obce může být případně limitován obecní vyhláškou.
ZPF
Z celkové rozlohy k.ú. Chraberce 3 68,0 ha je dle katastru nemovitostí evidováno celkem 291,1 ha zemědělské půdy. Téměř celá rozloha zemědělské půdy je zoraná. Ostatní kultury ZPF jsou přítomny na skutečně nepatrné rozloze.
Alarmující je číslo 70,7 ha evidovaných jako plocha ostatní, což je téměř 20% celkové rozlohy katastru.
Strukturu ZPF v %:
Druh pozemku Rozloha v ha %
zeměď.půda 291,1017 100.00
orná půda 273,1056 93.82
zahrady 3,1395 1.08
sady 1,0766 0.37
louky 0,3858 0.13
pastviny 13,3942 4.60
lesní pozemky 0 0
V jižní části území jsou provedená zúrodňovací opatření - odvodnění, evidovaná Státní meliorační správou. Meliorace jsou již v některých místech nefunkční a bez investic do zúrodňovacích opatření lze očekávat postupné zanášení systému. V tom případě výrazněji podmáčené plochy nebudou obhospodařovány a stanou se spontánně vzniklými remízky v polích. Z hlediska ekologické stability jde o proces pozitivní. Stávající stupeň využití krajiny je nadměrný a byl docílen násilným způsobem, vyžadujícím trvalé investiční vklady.
Přesto, že v úpatí kopců bonita půdy velmi rychle klesá až k nejnižším hodnotám, zemědělský potenciál území je poměrně vysoký.
Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy MZP CR ze dne 1.10.1996, čj. OOLP/1067/76 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona CNR č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona CNR č. 10/1993 Sb. definuje pět tříd ochrany zemědělské půdy. Podle zařazení bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) do příslušné třídy je metodickým pokynem velmi jednoznačně určena možnost eventuálního odnětí. Např. BPEJ zařazené ve třídě ochrany I. lze odejmout pouze pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny a pro liniové stavby zásadního významu. Ve třídě ochrany II. lze uvažovat s výjimečným zastavěním s ohledem na hlediska územně plánovací, BPEJ třídy ochrany III., IV. a V. lze využít i pro výstavbu.
Lokalizaci jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek udává mapová dokumentace. V území jsou evidovány tyto BPEJ:
BPEJ: třída ochrany:
1.01.00 I.
1.01.10 II.
1.01.12 II.
1.06.10 III.
1.07.00 III.
1.07.10 III.
1.08.40 IV.
1.20.11 IV.
1.20.41 V.
1.28.44 IV.
1.37.46 V.
1.37.56 V.

Lesní hospodářství
Pozemky plnící funkci lesa se na území obce nevyskytují. Veškerá vzrostlá zeleň v krajině je většinou soustředěná podél mezí na úpatí vrchů Oblík, Srdov, Brník a Týnecký chlum, na pozemcích, vedených v katastru nemovitostí jako ostatní plocha.
O volně žijící zvěř v řešeném území pečuje Myslivecká společnost Chožov.
Řemesla a služby
Na území obce není žádný průmyslový podnik. Za drobnou provozovnu služeb a výroby je možné označit kovářství a podkovářství pana Kubáče v čp.5.
Postupná obnova drobných provozoven výroby a služeb je v obci žádoucí - vytváření pracovních příležitostí v obci posiluje po všech stránkách její životaschopnost. Provozovny je možné umísťovat do stávajících objektů.
Kamenolom
Severovýchodně od obce se nachází čedičové ložisko Týnecký chlum u Chraberec Č. B3 020200. Jedná se o sopečné těleso třetihorního stáří s modročernou, velmi tvrdou horninou sloupcovité odluČnosti. Dobývací prostor Č. 700266 o celkové ploše 11.20 ha je v majetku firmy Tarmac Severokámen a.s., Liberec a zasahuje do k.ú. Chraberce — 5.8 ha a do k.ú. Mnichovský Týnec — 5,3 ha.
V lomu od r. 1962 probíhá povrchová těžba stavebního kamene, prováděná komorovými odstřely. Kamenolom nabízí kompletní sortiment štěrků a drtí, je možné těžit až 100 tis. m3 ročně. V tornu v současné době pracuje cca 15 zaměstnanců, pouze 3 zaměstnanci jsou z Chraberec. Těžba probíhá v dvousměnném provozu.
Provoz je zatížen hlukem z odstřelů, dopravních pásů a provozu třídírny kamene. Hluková měření nejsou k dispozici. Těžba a s ní spojené činnosti jsou rovněž hrubým zásahem do krajiny. Dlouhodobé odtěžování má za důsledek faktickou likvidaci původního vrchu Týnecký chlum, kde z původní výšky 440 m n.m. je hornina odtěžována až na kótu 328 m
n.m. Rozsáhlá složiště kamene znamenají zábory půdního fondu. Zalesněné severní stráně Týneckého chlumu jsou vymezeny jako funkční lokální biocentrum, které je těžbou rovněž postupně likvidováno.
V r. 1975 byla firmou ZSS Liberec (Ing. Stainbruch, Ing. Soukup) zpracována rekultivační studie dobývacího prostoru kamenolomu. Studie předpokládá rekultivaci celého prostoru zalesněním, alternativně částečně na zemědělskou půdu.
OBČANSKÁ VYBAVENOST A REKREACE
Školství, sociální a zdravotní péče, církevní vybavenost
V obci není žádné zařízení pro vzdělávání a výchovu dětí a mládeže. Děti dojíždějí do všech stupňů škol v Lounech (základní škola v Dobroměřicích je uzavřena).
Nejbližší zdravotní středisko je v Chožově. Je otevřeno tři dny v týdnu. Většina obyvatel dojíždí do zdravotních zařízení do Loun.
Farností náleží obec k Chožovu, nejbližší funkční kostel církve římsko — katolické je však v Lounech (chožovský kostel Sv. archanděla Michaela vyhořel). Kostel církve Čsl. husitské je v Chožově.
Hřbitov je situován mimo Chraberce na hranicích sousedního k. ú. Mnichovský Týnec a je využíván pro obě obce.
Veřejná správa a služby
Obecní úřad Chraberce je umístěn v centru obce v čp. 11 nad požární zbrojnicí. Je otevřen jednou týdně.
Nejbližší pošta s pobočkou Investiční banky je v Chožově.
Kultura a tělovýchova
Pro kulturní akce býval občasně využíván objekt č.p. 19 — hospoda U Rusů. Objekt vyhořel a vyžaduje rekonstrukci. Pravidelně je využívána klubovna hasičů v budově obecního úřadu. Hasičské sdružení pořádá různé soutěže a společenské akce. Klubovna je vybavena zázemím pro příležitostné stravování.
Východně ve stáni nad obcí je vybudováno pěkné travnaté hřiště. Betonová vodní nádrž v prostoru pod kamenolomem měla původně sloužit jako koupaliště. V současné době vyžaduje rekonstrukci.
Obchod, služby, veřejné ubytování, rekreace
Největším společenským objektem je hospoda U Rusů v Čp. 19, situovaná v centru obce. Budova má kapacitu 30 míst v restauraci a sál pro 80 osob. Objekt, patřící obci, vyhořel a v současné době je obnoven pouze omezený provoz restaurace. Provoz zajišťuje místní občanské sdružení. K obnově původní funkce je nutná rekonstrukce objektu.
Prodejna potravin a smíšeného zboží je situována na severním okraji obce.
Neopakovatelný půvab krajiny Českého středohoří kolem obce přitahuje zájem turistů, obcí je vedena cyklistická trasa z Loun na Libčeves s odbočkou po polní cestě na Mnichov. Pro potřeby turistů a rekreantů však není v provozu žádné restaurační ani ubytovací zařízení.
Cca 10 stávajících objektů v obci je využíváno pro individuální rekreaci.
URBANISMUS A ARCHITEKTURA
Urbanistická a architektonická charakteristika řešené obce
Obec Chraberce je situována na svažitých pozemcích v údolí mezi vrchy Srdov a Týnecký chlum. Je rozložena kolem průjezdné obslužné komunikace, která se ve dvou místech napojuje na komunikaci III. třídy Louny - Libčeves. V dolní Části obce je prostor kolem komunikace rozšířen do málo výrazné návsi, kde v patě oblouku stojí menší barokní kaple a socha P. Marie. Podél páteřní komunikace je situována vodní nádrž, hospoda U Rusů, prodejna a většina původních větších stavení v obci.
Charakter obce předurčuje její poloha ve svahu pod Týneckým chlumem s velkým převýšením na území obce. Přírodní ráz Týneckého chlumu, vedeného v síti LSES jako biocentrum, je dlouhodobě (od r. 1965) likvidován těžbou v kamenolomu. Na provoz kamenolomu, situovaného severně nad obcí, který je provázen hlukem, prašností a velkými zábory půdního fondu si však místní obyvatelé nestěžují.
Osud obce je spjatý s vývojem zemědělství u nás. Složitá terénní konfigurace kolem Chraberců a terasovité uspořádání menších polí na úpatí vrchů Českého středohoří neumožnila v dobách socialistické kolektivizace zemědělství úplné scelení půdního fondu. To odporovalo programu zemědělské velkovýroby a na území obce nevzniklo žádné větší zařízení rostlinné výroby. Důsledkem dlouhodobé stagnace výstavby v obci je zachovám její původní struktury bez rušivých zásahů do půdorysu, zformovaného do konce minulého století. Jedinou větší stavbou z období socializmu byl kapacitní kravín na jižním okraji obce, dnes již zbořený. Pro plochu zbořeniště (cca 1 ‚7ha) je vhodné zpracovat regulační studii, která by stanovila základní urbanistické a stavebně technické podmínky pro její další využití.
Převažujícím místním stavebním typem jsou menší zemědělské usedlosti, pocházející nejvíce z konce min. stol. až do r. 1930. Obytný dům je obvykle situován štítem do ulice, přičemž rovnoběžně stojí bývalý špýchar nebo vejminěk a mezi nimi vrata nebo klenutá brána uzavírají dvůr z přední části, zatímco vzadu jej ukončuje kolmo stojící stodola. Starší objekty jsou vesměs zděné, kamenné nebo cihlové. Toto klasické uspořádání vycházelo z funkčních potřeb hospodářů a rolníků. Malebnost původních venkovských stavení je však narušena některými stavebními úpravami. Klasickým příkladem, aplikovaným téměř na všech objektech, je změna původních okenních otvorů a jejich náhrada typovými trojitými okny.
V 60-tých letech byly v severní části obce postaveny dva bytové domy po čtyřech bytových jednotkách. Jde o dvoupodlažní stavby se sedlovou střechou, které neruší ráz obce. Několik objektů je ve velmi špatném technickém stavu, zejména nevyužívané obytné a hospodářské objekty č.p. 37. Případná demolice usedlosti bude ztrátou pro celkový vzhled obce.
V kontextu s demografickou prognózou nelze předpokládat v následujících letech větší stavební rozvoj obce. Stávající stavební kapacita je dimenzována na dvojnásobný počet obyvatel, než se v současné době v obci nachází. Přednostně je tedy třeba rekonstruovat stávající stavební fond, případně obnovit stavby na bývalých stavebních parcelách.
Současný zájem o rekreační využití obce v unikátní poloze krajiny je minimální. Důvodem je mimo jiné absence vybavenosti v obci.
DOPRAVA
Území v dopravním systému
Území obce Chraberce je dopravně vázáno prostřednictvím doplňkové silniční sítě na okresní město Louny. Dopravní koncepce je stabilizována a nevyžaduje zásadní změny. V širším zájmovém území převládají regionální dopravní vztahy ve směru na Louny, na severu pak na Most, Bílinu a Teplice a na východě na Lovosice. Lokální doprava vykazuje nejvyšší intenzity do Loun.
Kategorie silnic druhé třídy není v území zastoupena, ani v jeho blízkém okolí. Jediným dopravním spojem obce je komunikace III. třídy 111/2495 Louny — Libčeves. Tato komunikace obcí neprochází, je trasována po jejím severozápadním okraji.
Obec Chraberce je z dopravního hlediska rovněž stabilizována. Obsluha je založena na existenci komunikací místního významu s přímým kontaktem na konkrétní objekty a prostory.
Železniční doprava není jak v řešeném, tak i ve vnějším širším zájmovém území zastoupena. Nejbližší tratě jsou vedeny přes Libčeves a Louny. Docházková vzdálenost není pro obec přijatelná.

Vnější silniční síť
Vnější silniční síť
zohledňuje pouze úseky tras, vedené mimo zastavěné území.
Systém státních silnic je v řešeném území i do výhledu zastoupen pouze trasou doplňkové sítě III. třídy, která je v území stabilizována a není počítáno s územně náročnými směrovými úpravami její trasy.
Základní kategorie silnic třetí třídy je S 7,5/50-60, šířka vozovky je v rozmezí 5-6m. Dopravní zatížení na silnicích třetí třídy není vysoké a je charakterizováno zejména vysokým podílem místní dopravy. Podle celostátního sčítání dopravy z roku 1995 byla na území obce Chožov měřena intenzita pouze na silnici 111/2462, na ostatních silnicích nebylo sčítání prováděno. Obdobné dopravní zátěže lze však očekávat i na ostatních trasách. V území má převahu doprava související se zemědělskou činností.
Místní komunikační síť
Místní komunikační síť vychází z historicky založeného systému obsluhy území. Síť místních komunikací je přímo vázána na komunikaci 111/2495, která však obec míjí po jejím severovýchodním okraji.
Obec Chraberce je situována mezi vrchy Týnecký Chlum, Srdov a Oblík v poměrně komplikovaných výškových poměrech. Dopravní osou sídla je obslužná místní komunikace, napojená ve dvou místech na silnici třetí třídy 111/2495. Má funkci páteřní komunikace obce i lokální obsluhy objektů. (Silnice byla v minulosti průtahem silnice 111/2495, později byl vybudován obchvat obce.) Páteřní místní komunikace vytváří oblouk, v jehož vrcholu je prostor veřejného prostranství rozšířen do málo výrazné návsi. Na páteřní komunikaci je napojena síť drobných obslužných komunikací v jižní části obce, zčásti nezpevněných. Souběžně je pak trasována nezpevněná cesta ve stráni po východním okraji obce, která se napojuje v prostoru u bytovek.
Stav komunikací vyžaduje rekonstrukci narušených krytů vozovek zejména ve spodní, jižní části sídla a zpevnění některých úseků stávajících cest. Pro zpevnění vozovky v centru obce a na veřejných prostranstvích je vhodné upřednostnit dlážděné povrchy.
Ostatní dopravní síť
• Pěší trasy
Pěší provoz je nejvýrazněji zastoupen v centrální části obce. Stávající stav vyžaduje rekonstrukci a částečně realizaci doprovodného chodníku podél páteřní komunikace a to v celém její trase uvnitř zastavěného území obce
Turisticky využívaná je cesta z Chraberců na vrch Oblík. Turisté z Loun přicházejí po silnici III. třídy a odbočují po polní cestě směrem na Mnichov.
• Cyklistické stezky:
Na území obce nejsou zřízeny zvláštní stezky pro cyklisty. Vytyčené cyklistické trasy
probíhající po stávajících místních komunikacích, silnicích třetí třídy a polních cestách.
V Chrabercích jsou vedeny po silnici 111/2495 ve směru na Libčeves a po polní cestě
z Chraberců na Mnichov.
• Zemědělská doprava:
Je provozována v bezprostředním okolí i uvnitř obce. Využívá jednak neveřejných účelových tras a jednak silnic a místních komunikací. Celý řešený prostor je zemědělsky exponován. Původní zemědělská cestní sít‘ je částečně zlikvidována a vyžaduje obnovení.
• Letecká doprava:
V prostoru jihovýchodně od obce Chožov je polní letiště. Je využíváno pro zemědělské účely.
Letiště je zpřístupněno z Chožova a po polní cestě od Třtěna.
Klidová doprava
Potřeba ploch klidové dopravy vychází ze základních potřeb obce zajistit vhodné odstavování a parkování vozidel v dostupných vzdálenostech od objektů vybavenosti a bytových domů. Parkování a odstavování vozidel u obytné zástavby je vesměs prováděno na vlastních pozemcích majitelů domů.
Jako stávající plochy dopravy v klidu (ti. parkovací a odstavná stání) je využíván prostor návsi v dolní části průjezdné obslužné komunikace. Nezpevněné parkovací plochy se dále nacházejí v prostoru u bytovek a při horní nezpevněné cestě.
Parkování a garážování hasičských vozidel je zajištěno v budově obecního úřadu.
Hromadná doprava osob
Systém hromadné dopravy osob je v území založen výhradně na autobusové přepravě. Dopravu zajišťuje CSAD BUS Louny. Autobusová linka do okresního města Loun zajišťuje dopravu do zaměstnání, dojížďku dětí do škol i dojížďku za zdravotnictvím, úřady a vybaveností. Pravidelná linka s intervalem cca 1 hod má první ranní spoj v 4.55 hod, poslední odpolední v 18.20 hod.
Hlukové vlivy dopravy
V řešeném území nebylo prováděno silniční sčítání. Nejbližší údaje jsou známy ze sčítání dopravy v r. 1995 v obci Chožov na silnici 11112462 (Ředitelství silnic a dálnic CR, Praha). Na silnici 11112495, vedené přes řešené území, se předpokládá podobný stav.
Jako zdroj hluku se posuzují komunikace, kde intenzity přesahují 30 vozidel/hodinu. (Pro výpočet bylo použito metodických pokynů pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy. Výpočet je uveden v tabulce.)
Tab. Č. 1 - DOPRAVNÍ INTENZITY NA SILNIČNÍ SÍTI - >ROK 1990

Pozn.: počet vozidel u silnice 111/2462 je 21 - menší než 30 voz/hod (neposuzuje se)

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Odtokové poměry
Hydrologické poměry:
Řešené území náleží do povodí Ohře, je odvodňováno Chožovským potokem, který je levostranným přítokem Ohře.
Chožovský potok - číslo hydrologického pořadí 1-13-04-022 - prameni východně od Chožova, jižně pod obcí Chraberce, protéká pod obcí směrem do Ohře, kam se vlévá pod Orasicemi.
Území je charakteristické malým úhrnem ročních srážek (v průměru 500 mm/rok) a malým průměrným koeficientem odtoku (0,17 - 0,19). Tyto výchozí fyzikální podmínky určují to, že toky jsou v průměru málo vodné, v suchých obdobích zcela vysychají. Průtoky jsou značně rozkolísané, nadprůměrný je poměr maximálních a minimálních průtoků.
Základní hydrologické údaje (dle projektu úprav a uublikace HMÚ).

Úprava toku:
Chožovský potok - tok je ve správě Státní meliorační správy Ústí n.L. V řešeném území je koryto v celém úseku upraveno. Profil koryta je lichoběžníkový, upevněný ve dně dlažbou na kapacitu Q 10. Úprava koryta je z let 1969 - 75 včetně přítoků. Nejvýznamnější přítok je HMZ Chraberce, který byl upraven v roce 1971. Koryto je v současné době vyčištěno a zprůchodněno, z profilu byla během r. 2000 odstraňována vegetace a nánosy. Břehové plochy na hraně osázeny novými stromkovými porosty.
Čistota vody
Soustavná měření kvality se na tocích v území neprovádějí. K dispozici jsou údaje z rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod z obce. Chožovský potok má BSK5 60 mg 02/l při Q 355. Voda je částečně znečištěná, což je důsledek vypouštění části nečištěných vod z obce a splavování nečistot ze zpevněných ploch i odtok z obhospodařovaných pozemků do málo vodné vodoteče.
Využití vodních ploch:
• Chraberce - obecní vodní nádrž, je na pozemku parc. číslo 1, k.ú. Chraberce. Nádrž je víceúčelová, v uspokojivém stavu. Plocha cca 60 m2. Prioritně nádrž slouží jako zásoba vody v případě požáru. Zdrojem pro přítok jsou povrchové vody z obce, případně dopouštění z vodovodu. Zachovává se i výhledově. Přepad vody z maximální hladiny je proveden do kanalizačního odvodu.
• Chraberce - retenční nádrž povrchových a melioračních vod v prostoru za depem lomového kamene, na pozemku parcelní číslo 508 s plochou cca 500 m2. Přítokem je voda povrchová a spodní voda z meliorací přitékající z terénního úžlabí končícího vedle nádrže. Množství je malé od 0,1 do 0,5 l/sec. Nádrž nebývá zaplněna, voda se stačí vsakovat prasklinami v betonových stěnách na dně, případně odpařovat. Pro případný

Tok

Plocha
povodí

Prům. průtok

Q355

Q364

Velké vody překročené jednou za

Profil

km2

l/s

l/s

Ils

5 10 50 100 let

Chožovský p. ústi do Ohře

13,933

proměnlivě

4,4

 

- - - -

přepad je připravena jímka s odtokovou rourou do nedaleké vodoteče pod svahem, v níž
se rovněž voda postupně vsakuje.
Odvodnění
V území byly prováděny od 60. let až donedávna rozsáhlé technické meliorace zemědělských pozemků. Meliorace byly provedeny návazně na úpravy Chožovského potoka, který byl využit jako páteř odvodňovacího systému.
Přes nesporný kladný význam pro zúrodnění pozemků mají meliorace vliv na rychlý odtok vody z území a větší přísun znečištění do povrchové vody v tocích.
Zásobování pitnou vodou
Popis současného stavu:
Chraberce - obec
Vodovod pro obec byl postavem původně jako místní s vlastním zdrojem v obci. Zdrojem byla místní studna s podzemní nádrží, z níž se voda čerpala do vodojemu nad obcí. Voda je v současné době nekvalitní, neodpovídá požadavkům CSN a studna slouží pouze pro místní odběr užitkové vody. Dle rozborů, které jsou pro dílčí zdroje k dispozici, je ve vodě značně překročen obsah dusičnanů (až 227 mg/l, CSN připouští 50 mg/l), chloridů (až 118,4 mg/l, mezní hodnota CSN je 100 mg/l). Voda zcela nevyhovuje po bakteriologické stránce.
Vzhledem k trvalému nedostatku vody a špatné kvalitě nejen v obci Chraberce, ale i v Chožově, byl vybudován přívod ze skupinového vodovodu Louny z Vršovic. Vodu je nutno do obce trvale čerpat, vodojem obce o objemu 35 m3 je situován severovýchodně od obce, za spotřebištěm, což je provozně nevýhodné, neboť se načerpává přes zásobní síť obce. Voda je do Chraberců čerpána řadem DN 90 ve směru od Chožova, napojeným pod obcí na místní vodovodní řad. Místní vodovod byl vybudován v padesátých letech a tomuto stáří odpovídá i jeho technický stav. Síť vyžaduje místní částečné rekonstrukce.
V obci je zásobování pitnou vodou popsaným způsobem zajištěno, ale čerpáním a odběry v místní vodovodní sítí dochází ke zhoršování kvality vody, zejména uvolňovanými sedimenty a vznikajícím zákalem.
Chraberce - kamenolom
Do prostoru kamenolomu není zaveden vodovod, protože jeho poloha je nad hladinou vodojemu. Potřeba pitné a užitkové vody je zajišťována dovozem v cisternách.
Výpočet potřeby vody:
Výpočet je proveden s předpokladem plné “vodofikace“ obce s připojením prakticky všech možných odběratelů (nepředpokládá se opětný rozvoj velkochovu zemědělských zvířat v území).
Potřeba vody pro občanskou vybavenost:
Chraberce:
Prodejna - 0,80 M3/den
Obecní úřad - 0,30 M3/den
Hostinec - 4,50 M3/den
Celkem - 5,60 M3/den
Potřeba vody pro provozovny:
Reserva - 1,50 M3/den
Potřeba vody pro drobná hospodářství v obci
Odhad - 3,00 M3/den
Potřeba vody pro obyvatelstvo

Výhledová koncepce zásobování pitnou vodou
Severočeská vodárenská společnost realizovala nový vodovod pro obce Charvátce, Mnichovský Týnec a Třtěno. Výhledově je v záměru připravena i část pro Chraberce s úpravou propojení do Chožova.
Vodovodní větev pro jmenované lokality je napojena z realizovaného skupinového vodovodu Kozly - Libčeves u Sinutce. Trasa je vedena přes Charvátce do armaturní komory ke snížení tlaku, situované nad Mnichovským Týncem. Z této armaturní komory je již v provozu zásobovací vodovodní řad C - DN 100 do obcí Mnichovský Týnec a Třtěno.
Výhledově je navržena v prostoru nad hřbitovem výstavba nového vodojemu Mnichovský Týnec (2 x 150 m3) na kótách 326,70/330 m nm. Do nového vodojemu bude prodloužen přívodní řad ze skupinového vodovodu Kozly - Libčeves a prodloužen zásobovací řad C pro Mnichovský Týnec a Třtěno. Z nového vodojemu je navrženo propojeni řadem D - DN 100 do stávajícího vodojemu Chraberce a do vodovodní sítě obce. Nový a stávající vodojem tak vytvoří dostatečné akumulace před spotřebištěm a zlepší se provozní podmínky.
V souvislosti se změnou zásobování pitnou vodou pro Chraberce se navrhuje výhledově zásobovat též ze skupinového vodovodu Kozly - Libčeves i obec Chožov a to tak, že pro zásobování bude vyžit dnešní výtlačný řad do Chraberců (DN 90). Z tohoto řadu se navrhuje vybudovat připojení do vodojemu Chožov vodovodem (DN 90) délky 1250 m trasou nad Chožovem. Přívod ze skupinového vodovodu Louny z Vršovic pak bude pro Chraberce a Chožov zbytečný.
Zásobováni požární vodou:
Vodovod v obci dimenzí řadů, počtem požárních hydrantů a akumulací ve stávajícím vodojemu Chraberce odpovídá nárokům CSN 730873 “Zásobování požární vodou“. Voda je rovněž akumulována v nádrži v dolní části obce, která svojí velikostí požadavku citované CSN rovněž odpovídá. Nádrž je třeba pro bezpečnost zachovat trvale v provozu.
Zásobováni užitkovou vodou
Užitkové vodovody v území nejsou provozovány.
Kanalizace

 

poč.

Prům. potřeba bytového fondu v kat

OV Q24

Q24

Max den

nj potřeba

 

obyv.

I. II. III. IV.

dk

reduk

QmaX

   
 

celk.

m3/den

m3/den m3/den

m3/den

m3/den

 

I/s

Chraberce

141

21,20 7,26

5,60 34,06

23,84

32.80

 

0,38

Celková potřeba

pitné vody
Maximální denní potřeba m3/den (Ils) Bytový fond a Vyšší obč. provozovny
obč. vyb. vybaven, reserva

zahradnictví, drobné
zvířectvo

celkem
m3/den

 

l/s

 

Chraberce

23,84 - 1,5

3,0

28,34

 

0,33

 

Popis stavu
Kanalizace je provedena jednotná a je situovaná ve dvou hlavních a jedné vedlejší větvi v obci. Kanalizace slouží převážně k odvedení povrchových vod. Materiál kanalizace je beton DN600 a PE300 mm s typovými šachtami, vpustěmi a s jedním vyústěním do upraveného melioračního příkopu navazujícího do Chožovského potoka. Dostatečný spád na kanalizaci zajišťuje snadný průtok, stoky se nezanáší. Vedlejší převážně suchá větev kanalizace je vyústěna do otevřeného příkopu podél polní cesty.
Objekty v obci mají pro jímání odpadních vod zřízen z dřívějších dob septik se vsakovacími trativody. Několik přepadů ze septiků je napojeno do kanalizace.
Kanalizace je v majetku obce.
Zhodnocení stávajícího stavu, doporučení pro návrh
Je nutné respektovat v území průběhy stávajících vodovodních a kanalizačních řadů s ochrannými pásmy 2,5 a 3,5 metru na obě strany.
Nadále respektovat připravenou koncepci přivedení pitné vody ze skupinového vodovodu Kozly, Libčeves, která počítá s realizací nového vodojemu u Mnichovského Týnce a s napojením řadu D do vodojemu Chraberce.
Do budoucna nalézt prostor pro umístění místní čistírny odpadních vod a zpracovat projekt odkanalizování obce.
ENERGETIKA A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ
Zásobování elektrickou energií
Přenosová soustava 400 kV velmi vysoké napětí
Územím prochází mezi obcemi Chožov a Chraberce volné nadzemní vedení přenosové soustavy 400 kV, které provozuje CEZ, a.s. Praha. Ochranné pásmo vyplývající ze zákona 458/2000 Sb. resp. dřívějších předpisů, tvoří pásmo široké 80 metrů.
Distribuční vedení 110 kV — velmi vysoké napětí
Územím neprochází žádné distribuční vedení 110 kV.
Distribuční vedení 22 kV —vysoké napětí
Toto vedení je hlavním napáječem elektrické energie pro odběratele všech kategorií v území. Vedení vysokého napětí 22 kV je v celém rozsahu vybudováno jako volné, na stožárových podpěrách betonových a příhradových. Prochází územím ve směru z jihu od Loun k severu na Libčeves. Z vedení je vybudována samostatná odbočka pro obce Chraberce a Mnichovský Týnec. V Chrabercích jsou připojeny dvě transformační stanice. Jedna distribuční pro obec, druhá uživatelská pro kamenolom.
Popsané distribuční vedení 22 kV je v majetku Severočeské energetiky as., provozované závodem Louny, jako autorizovaným provozovatelem.
Z hlediska přenosové kapacity je konstatováno, že stávající vedení vysokého napětí typu ALFE 120 mm2 umožní pokrýt běžné požadavky na zvyšování odběru a lze jej využít i
pro případnou elektrifikaci k účelům vytápění objektů, pokud bude ze strany vlastníků zájem. Stav sítě odpovídá průměrné době životnosti, celková rekonstrukce není předpokládána. Ochranné pásmo podle zákona tvoří pásmo široké 22 metrů.
Transformační stanice
V území jsou tyto distribuční transformační stanice 22 kV!0,4 kV:
název výkon trafa: zatížení: typ stanice: provozovatel:
Chraberce
- obec 250 kVA 60 příhradová, stožárová SČE Louny
Kamenolom 2 x 630 kVA 50 zděná, věžová Severokámen a.s.
Distribuční síť nízkého napětí
Síť nízkého napětí je v Chrabercích provedena od distribučního transformátoru volným vedením na sloupových podpěrách, konzolách i střešnících. Z rozvaděče nízkého napětí trafostanice vychází dvojité volné vedení. Obec je tak napájena ze dvou napáječů distribuční sítě T‘N. Vedení jsou v současné době zatížena stabilizovanými odběry. Případné nové odběry připojuje rozvodný závod případ od případu. Provedení kabelových vedení v obci není ve výhledovém plánu provozovatele, SČE a.s.
Zásobování plynem - (ÚVAHA O PLYNOFIKACI)
Do katastru obcí v širokém okolí není zavedena vysokotlaká ani středotlaká přípojka zen-mlho plynu, určená pro zásobování obyvatelstva nebo organizací a podnikatelských subjektů jako odběratelů.
Nejbližší možnost přístupu k vysokotlakému řádu zemního plynu, který umožňuje dodávku potřebného množství plynu o správném provozním tlaku, je ve stávající trase potrubí světlosti DN 300, vedené v souběhu se silnicí ve směru od obce Kozly do Loun. Stávající vysokotlaká přípojka světlosti DN100, ukončená v obci Černčice, již nedovolí odběr potřebného hodinového množství o potřebném provozním tlaku.
Severočeská plynárenská, a.s. nemá v plánu rozvoje v nejbližších letech do katastru obcí realizovat přívodní potrubí. Investiční náklad uvažované možnosti napojení na řád u silnice do Loun reprezentuje vysokotlakou přípojku v délce cca 5km !cca 8,500.000 Kč!, výstavbu regulační stanice !cca 1.000.000 Kč! a další přívodní středotlaké potrubí do jednotlivých obcí spolu s místními zásobovacími řády a přípojkami k objektům - cca 14 km potrubí !cca 21.000.000,-Kč!. Tuto investici Severočeská plynárenská, a.s. jako dodavatel zemního plynu zatím dlouhodobě neplánuje. Náklady v součtu 30.050.000,- Kč neobsahují výdaje spojené s výkupem pozemků, náhradou zemědělského produktu, inflační koeficienty, projektovou přípravu, inženýrskou činnost. Celkové náklady mohou dosáhnout více než 40 milionů korun.
Investice je vzhledem k počtu případných připojených odběratelů a množství spotřebovaného plynu značně neekonomická.
Tranzitní plynovody
Jižně pod Chožovem a Chrabercemi prochází tranzitní koridor, v němž jsou uloženy tři provozované tranzitní plynovody o průměrech 2 x 900 a 1 x 1000 mm. Ve smyslu zákona 458/2000 Sb. a dřívějších, se jedná o plynovody s provozovaným velmi vysokým tlakem zemního plynu (“50 atmosfér“). Tyto plynovody neslouží pro zásobování odběratelů. Z tranzitních plynovodů jsou v tlakových stanicích plněny vysokotlaké zásobovací řády plynárenských společností, které jsou autorizovanými provozovateli a dodavateli zemního plynu pro všechny odběratele. Tlaková stanice příslušná danému území je v Bylanech u Mostu. V souběhu s tranzitním plynovodem je položen doprovodný dálkový telekomunikační kabel. Provozovatelem tranzitních plynovodů je TRANSGAS s kompetentním pracovištěm v Černčicích u Loun.
Ostatní “produktovody“
• Ropovod a dálkovod ropy
V tranzitním koridoru jižně pod Chožovem je uložen mezinárodní ropovod společnosti MERO Kralupy n/Vlt. světlosti DN 500.
V souběhu je uložen dálkovod ropy provozovatele CEPRO Roudnice n/L světlosti DN 300 spolu s doprovodným dálkovým telekomunikačním kabelem.
• Dálkovody etylénu, frakce C4
V koridoru pod Chožovem jsou dále uložena potrubí podniku CHEMOPETROL Litvínov, kterými jsou dopravovány etylén - světlost DN 250 a frakce C4 - světlost DN 150. V souběhu s potrubími je uložen doprovodný dálkový telekomunikační kabel. Za hranicí katastru, podél silnice směrem z Chožova do Nečech, je umístěna tlaková nadzemní stanice na obou potrubích.
Zásobování teplem
V obci není a výhledově nebude provozováno centrální zásobování teplem ani společné tepelné hospodářství.
Výroba tepla pro vytápění je v zásadě lokální, převážně tuhými palivy, doplňkově dřevem. Ve čtyřech objektech je použita k vytápění elektřina, ve čtyřech pak topný olej.
K přechodu na ekologičtější způsoby vytápění je jednou z možností využití elektrické energie. Neuvažuje se o využití energie zemního plynu.
Spoje a spojová zařízení
Místní telefonní síť
V roce 1998 byla v Chožově realizována v digitálním provozu vzdálená účastnická jednotka uzlové telefonní ústředny Louny. Zařízení je umístěné v objektu knihovny, připojené na nový optický kabel položený z Loun do Libčevse. Toto místo je přípojným uzlem pro metalická telefonní vedení z obcí Chožov, Třtěno, Mnichovský Týnec a Chraberce.
Přívodní telefonní kabel do Chraberců je položen ve společné trase s optickým dálkovým kabelem do Mnichovského Týnce a potom v samostatné trase podél silnice od hřbitova. Přívodní kabel končí v síťovém rozvaděči na horní křižovatce v obci, v místě pod
bytovkami. Dosavadní místní rozvodná telefonní síť je provozována v jednoduchém paprskovém uspořádání závěsnými kabely pro všechny připojené účastníky v Chrabercích.
V obci je v provozu jeden veřejný telefonní automat.
Pro celkový vzhled obce potřebná realizace kabelových rozvodů v zemi není zatím v plánu investic Českého telecomu.
Dálkové kabely
Nová trasa provozovaného optického dálkového kabelu je vedena podél silnice od Nečich do obce Chožov a dále podél silnice k Mnichovskému Týnci, kde za obcí pak pokračuje podél silnice do Libčevse.
Ochranné pásmo dálkových kabelů je podle zákona č.151/2000 Sb. 1,5 m na obě strany od krajního kabelu v trase. Veškeré stavební činnosti, zemní práce je třeba projednat s provozovatelem v Žatci.
Radioreléové trasy
Nad řešeným územím neprochází žádné radioreléové trasy Českých radiokomunikací.
Zhodnocení stávajícího stavu, doporučení pro návrh
Pro návrh staveb v území je třeba respektovat průběh stávajícího volného vedení VN
- 22 kV a jeho ochranné pásmo. Pro případné výjimky z ochranných pásem vztahujících se na volná vedení, je nutná žádost investora podaná Ministerstvu průmyslu.
Pro nová, případně překládaná volná vedení VN vznikají rovněž ochranná pásma s platnými omezeními. Přeložky elektrických vedení hradí ve smyslu zák. 458/2000 Sb. žadatel o jejich provedení v plné výši, překládaná část zůstává v majetku současného vlastníka.
V oblasti technických zařízení rozvodu elektrické energie je v území dostatečné rozloženi distribuční sítě \N 22 kV. Pro budoucí období je možné její využití pro připojování nových distribučních i uživatelských transformačních stanic.
V časovém horizontu 10 let nelze pro vytápění uvažovat užití zemního plynu z důvodu vysokých nákladů.
Pro případ použití jiných energetických zdrojů je nutné požadovat dodržení podmínek ekologického spalování a používání.
LIMITY VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ DLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ
V oblasti ochrany přírody:
• CHKO
- celé území leží v CHKO České středohoří, které je zřízeno výnosem ministerstva kultury ČSR č.j. 6.883/76 ze dne 19.3.1976.
Dle 26 zák. 114/1992 Sb. jsou uloženy základní ochranné podmínky:
(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno:
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody
b) tábořit, rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody
c) vjíždět a setrvávat motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvání vozidel státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů
e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti
f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály
g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže
h) provádět chemický posyp cest
i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.
(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno:
a) umisťovat a povolovat nové stavby
b) povolovat a měnit využití území
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur nevyplývá -li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast
d) hnojit pozemky, používat Hejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady
e) těžit nerosty a humolity
(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno:
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou působit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu
b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice
c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Zákres zón ochrany dle grafické přílohy 1: 10 000 Širší vztahy- doprava a ekologie krajiny.
• Prvky ÚSES: jsou vymezeny územně technickým podkladem NADREG/ REG ÚSES a lokálním USES (viz výkres č. 1 Širší vztahy)). Jde o limit využívání území vyplývající z 2 zákona č. 114/1992 Sb. Uvnitř řešeného území je nutné závěrečné upřesnění polohy lokálního biokoridoru v rámci dotčených pozemků.
• Dobývací prostor — podmínky stanoví Zák. č.44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) v 24 — 29. Řízení o stanovení dobývacího prostoru a posouzení návrhu těžby provádí obvodní báňský úřad. Rozhodnutí o stanovení DP č. 700266 ložiska B3 020200 Chraberce má čj. 6193/62 —329-6/Vav.
V oblasti dopravy:
• Silniční ochranné pásmo
upravuje zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ze dne 23. ledna 1997. Silniční ochranné pásmo činí 15 m kolmo od osy vozovky nebo od osy přilehlého pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. V silničních ochranných pásmech je zakázáno mimo jiné provádět stavby a stavební práce. Výjimky z ochranného pásma uděluje silniční správní úřad za podmínek uvedených v zákoně.
V oblasti energetiky:
• Ochranné pásmo volného vedení VN
- 22kV je ze zákona 458/2000 Sb. 46, odst. a 98,odst.2 a zákonů předcházejících (pro vedení vybudovaná před rokem 1996) - 10 metrů na obě strany od krajního vodiče.
• Ochranné pásmo stožárové transformační stanice je ze zákona 45 8/2000 Sb. 46, a 98, odst. 2-10 metrů na obě strany od jejího vnějšího obrysu.
• Ochranné pásmo zděné transformační stanice je ze zákona 458/2000 Sb. 46, odst. 6c) a 98, odst.2 - 2 metry na obě strany od jejího vnějšího obrysu.
• Ochranné pásmo místních a dálkových telefonních kabelů podle zákona č. 151/2000, 92 je 1,5 metru na každou stranu od krajních kabelů uložených ve výkopu.
Výčet podstatných ustanovení zák. 458/2000 a 151/2000
Ochranná pásma elektrických zařízení
1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.
2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
8) V ochranném pásmu nadzemního i podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno
a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b) provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce
c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k
těmto zařízením.
9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst
porosty nad výšku 3 metry.
10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět
vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví či majetku osob, může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
Styk rozvodných zařízení s jinými zařízeními
Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.
(Výjimky z OP povoluje ministerstvo průmyslu.)
Ochranná pásma telekomunikačních zařízení
Telekomunikační zařízení se chrání ochranným pásmem, v němž jsou zakázány nebo omezeny stavby, zařízení, úpravy povrchu a porosty, které by mohly ohrozit telekomunikační zařízení a jejich plynulý, bezpečný a nerušený provoz.
Činnosti v ochranných pásmech lze provádět pouze za podmínek stanovených vlastníkem a provozovatelem telekomunikačního zařízení.
V oblasti vodního hospodářství:
• Ochranná pásma vodovodů:
jsou dle ČSN 75 5401 ve vzdálenosti 2,0 m od vnějšího okraje potrubí na obě strany. V tomto pásmu nelze realizovat žádnou stavbu bez souhlasu majitele vodovodu.
• Ochranná pásma kanalizačních stok: jsou dle ČSN 75 6101 ve vzdálenosti 3,0 m od vnějšího okraje potrubí na obě strany. V tomto pásmu nelze realizovat žádnou stavbu bez souhlasu majitele stoky.
DOPORUČENÍ PRO NÁVRH:
V oblasti životního prostředí:
• Lokální ÚSES je třeba doplnit o vymezení nadregionálního biokoridoru K21. Vymezené lokální biocentrum č. 4 Týnecký chlum upravit dle nových skutečností v důsledku těžby.
• Navrhnout způsob asanace divokých skládek v území.
• Navrhnout doplnění liniové zeleně podél cest, vodotečí a komunikací. K výsadbám užívat výhradně domácí druhy dřevin
V oblasti zemědělství:
• Zemědělství je ekonomickou základnou území. Bývalý areál kravína je doporučeno dle možností navrátit pro živočišnou výrobu, nebo považovat za územní rezervu jiné ekonomické aktivity.
• Do budoucna prověřit možnost zkombinovat zemědělské využití s doplňkovou činností (agroturistika, hostinec s ubytováním, výletní restaurace, jezdecký klub).
V oblasti výstavby:
• Charakter venkovského území je smíšený a ani do budoucna se nepředpokládá rozčlenění zastavěného území do funkčních zón.
• Pro rozvoj v obci je přednostně třeba rekonstruovat stávající stavební fond a obnovovat stavby na bývalých stavebních parcelách. Teprve v další fázi je možné rozšiřovat zástavbu obce mimo zastavěné území.
• Je třeba stanovit základní stavebně technickou regulaci výstavby s ohledem na původní uliční a stavební čáry, funkční a architektonické typy stávající objektů a tvarosloví venkovských staveb.
• Vzhledem k jednoznačně zemědělské orientaci řešených obce nelze vytvářet odlišné prostředí částí obce pro účely individuální rekreace. Rozvoj rekreace by se měl orientovat na turistiku, příp. agroturistiku.
V oblasti dopravy:
• Obnovit komunikační propojení vedené z Chožova do obce Chraberce.
• Navrhnout požadované počet ploch klidové dopravy pro bytovky a vybavenost v obci.
• Navrhnout opatření k zajištění optimálních podmínky pro pěší provoz v centru obce.
• Respektovat stávající cyklistické trasy
V oblasti energetiky:
• Pro vytápění je třeba dodržovat podmínku použití ekologického paliva nebo ekologického způsobu spalování.
• V území je dostatečné rozložení distribuční sítě VN 22 kV. Pro budoucí období je možné její využití pro připojování nových distribučních i uživatelských transformačních stanic.
• Výhledově se nedoporučuje pro vytápění uvažovat užití zemního plynu z důvodu vysokých nákladů.
V oblasti vodního hospodářství:
• V území není vhodné budovat další odvodnění.
• Vodní nádrže zachovat, retenční nádrž pod kamenolomem vyžaduje rekonstrukci.
• Nadále respektovat připravenou koncepci přivedení pitné vody ze skupinového vodovodu Kozly, Libčeves, která počítá s realizací nového vodojemu u Mnichovského Týnce a s napojením řadu D do vodojemu Chraberce.
• Do budoucna nalézt prostor pro umístění místní čistírny odpadních vod a zpracovat projekt odkanalizování obce.
Zásady architektonického utváření venkovských staveb
Střecha:
Je korunou každé stavby, výrazným architektonickým prvkem, protože se uplatňuje i při dálkových pohledech. Je důležité respektovat původní tvar střech a pokud možno i jejich členění větráky nebo vikýři, které jsou nejen funkční záležitostí, ale výrazně ovlivňující měřítko stavby. U lidových staveb s obytným podkrovím byly horní obytné prostory osvětlovány kromě oken ve štítu také střešními okny. Používaly se bud‘ samostatná okénka s vlastními sedlovými stříškami, nebo dlouhý vikýř s více okny pod jednou pultovou střechou. Původnímu měřítku příliš neodpovídají velká šikmá střešní okna, dostupná na dnešním trhu.
Střešní krytinou jsou od pol. 19. stol. nejčastěji bobrovky, které jsou dodnes nejvhodnějším materiálem pro menší střechy. Svou úlohu na celkovém dojmu sehrávají i hřebenáče, které jsou samozřejmou součástí každé keramické krytiny. Velmi nevhodné k pokrývání vesnických střech je používání velkých alukrytových desek nebo vlnitého plechu. Ploché střechy nejsou vhodné pro povětrnostní podmínky našeho zeměpisného pásma.
Štíty, fasády:
Štít je stejně jako střecha pohledově exponovaným místem, proto je důležitá jeho údržba a respektování měřítka stavby (nevhodná je např. velmi častá úprava typu zazdění oken nebo osazení nových velkých oken). Původní štíty a fasády se vyznačovaly bohatým členěním a množstvím různých článků, byly zdobeny profilovanými římsami a drobnými detaily kolem okem a dveří.
Oprava původních fasád je nákladná, likvidací zdobných prvků, použitím obkladaček kolem oken a nahrazením původní hladké vápenné omítky břizolitem však domy ztrácí své původní malebné měřítko.
Komíny:
Jsou nedílnou součástí a ozdobou střechy. Pro odborníky lidového stavitelství jsou prvním vypovídajícím znakem o původu a stáří stavby.
Z požárních důvodů bývaly ve starých stavbách komíny vždy v hřebeni střechy nebo v jeho těsném sousedství. To je vhodné respektovat i dnes z estetických, ale i praktických důvodů (komín vzdálený od hřebene je více ochlazován, má horší tah a více trpí
povětrnostními vlivy). V našich zemích nebývá také zvykem umísťovat komín do štítové stěny. Staré vesnické komíny bývaly široké. U novostaveb se doporučuje spojovat více průduchů do jednoho tělesa.
Okna:
Dotváří fasádu svou velikostí a tvarem. Nahrazování původních oken širokými typovými okny je nejrozšířenějším nešvarem, hyzdícím starší objekty. Rovněž zazdívání oken nebo osazení oken menších než je stávající okenní otvor nebývá vhodné. Dnes je možné nahradit stará okna replikou, popř. prodloužit životnost stávajících údržbou. Důležité je rovněž osazení oken v líci fasády dle stávajících.
Dveře:
Vstupní dveře jsou prvním kontaktem návštěvníka s objektem. Reprezentují majitele domu. Proto bývaly na vesnicích velmi honosné. Bývaly často osazeny do klasicistních pískovcových portálů, v jejichž klenáku bylo číslo domu, rok stavby a někdy i iniciály majitele. Dveře byly náročně řemeslně provedeny, využívaly bohatých městských klasicistních vzorů a bývaly opatřeny dokonale zhotovenými zámky a kováním. Nahrazování takových dveří novými typovými výrobky je kulturním barbarstvím.
Barevnost vesnických staveb:
Barevnost lidové architektury se rozvinula v 18. a 19.stol. Obvyklá barva dveří bývala zelená nebo hnědá, kamenná ostění dveří a oken bývala zelená, modrá, hnědá, řidčeji bílá. Jednotlivé detaily reliéfu zdůrazňovaly ostatní barvy.
Barevnost větších pozdně klasicistních domů se řídila slohovými vlivy. Uplatňovala se především zelená, okrová, žlutá a bílá. Někdy bývala barva omítky přírodní, zdůrazněná různou strukturou povrchu. Všechny barvy užívané na fasády a kamenické prvky byly vápenné. Velké zděné plochy by neměly být celé bílé. Je nutné je kombinovat s barevností soklu a rámování oken a dveří. Pro větší plochy je lepší používat světlejšího okru.
Ploty, brány a branky:
Jsou nedílnou součástí každé vesnické stavby. Ve větších obcích bývaly na kamenných podezdívkách se sloupky z jednoho kusu pískovce. Některé sloupky měly i zdobně opracovanou hlavici a někdy i vročení. Velké kamenné sloupky sloužily i pro brány a branky. Bývaly z pečlivě opracovaných pískovcových kamenů, na jejich vrcholu byla hlavice ukončená koulí nebo piniovou šiškou. Brána a branky bývaly též reprezentací hospodářství, proto byly truhlářsky dovedně zpracovány.
Koncem minulého století začaly být na venkově běžné zámečnicky zhotovené ploty a brány. Byla to již polosériová nýtovaná práce vysoké řemeslné a estetické úrovně, nesouměřitelné s dnešními svařovanými výrobky.